Jižní Asie je kolébkou čtyřech významných světových náboženství – hinduismus, budhismus džinismus a sikhismus. Křesťanství do Asie přišlo až s evropskými misionáři a islám po dobytí muslimy.  Hinduismus a budhismus spolu soupeřily o nadvládu v Indii a to vedlo k rozšíření budhismu do jiných zemí. Budhismus se vynořil jako součást indické kultury a má přibližně 300 miliónů stoupenců po celém světě. Od hinduismu se liší zejména pohledem na sociální nerovnost, kterou hinduismus podporuje skrz kastovní systém v Indii. Náboženská skladba:

Indie – hinduismus (79.5%), islám (14.5%), křesťanství (2.3%), sikhismus (1.7%), budhismus (0.7%), džinismus (0.4%)

Srí Lanka – budhismus (70.19%), hinduismus (12.61%), islám (9.71%), křesťanství (7.45%)

Nepál – hinduismus (82%), budhismus (9.0%), islám (4.4%), Kirat (3.1%), křesťanství (1.4%)

V Jižní Asii je mnoho specifických zvyků a tradic, které jsou pro místní lidi velmi důležité. Například je nezdvořilé jíst levou rukou. Naopak uctivé je zouvat se před vstupem na posvátnou půdu chrámů a důležitých budov. Lidi v Jižní Asii uvádí do rozpaků, když jim druzí děkují. Hostitel se pak cítí, že pro hosta udělal více, než bylo očekáváno.  V celé jižní Asii je několik důležitých svátků. Indie slaví Den nezávislosti a Den republiky. Největším indickým svátkem je Diwali, svátek světel, který se slaví na podzim. Srí Lanka slaví Národní den a Nepál Den konstituce. Na jaře slaví celá Jižní Asie svátek Holi, neboli svátek lásky a barev. Lidé v ulicích po sobě hází prášek různých barev. Ganesha Chaturthi je hinduistický festival uctívající boha Ganeshu, který odstraňuje překážky a je bohem nových začátků a moudrosti.

Pohoří Himaláje odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní roviny. V tomto pohoří se nachází deset ze čtrnácti nejvyšších vrcholů světa. Tři nejvyšší hory Himaláje  jsou Mount Everest (8 848m), K2 (8 611m) a Kančedženga (8 586m). Pohoří zasahuje na území Pákistánu, Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu. Název pochází ze sanskrtských slova hima (sníh) a álaja (obydlí) a vykládá se jako Domov sněhu. Na území Himaláje bylo kdysi moře, což dokládá velké množství zkamenělých mořských živočichů amonitů.

Jižní Asie má šest hlavních klimatických zón. Od oblastí věčného ledu a sněhu, přes poušť Thar až po tropické deštné pralesy, kde rostou teakové a ebenové stromy, bambusy a v deltách mangrovy. Ve výše položených oblastech Indie a Nepálu rostou borovice a jedle a další neopadavé stromy. Ve vlhkých subtropických oblastech rostou duby, kaštany a různé palmy. Každý rok v dubnu a květnu se Jižní Asie smaží ve velikých vedrech a vše je vyprahlé na troud. V červnu jihozápadní monzuny přinášejí silné deště. Brzy se vyprahlá půda zazelená a neutuchající déšť posléze způsobí na mnoha místech veliké záplavy. Srí Lanka je rozdělena na dvě hlavní monzunové zóny, což z tohoto ostrova dělá celoroční destinaci. V zimních měsících je hlavní sezóna od prosince do března na jihozápadě a od května do září na severovýchodě.

Husté deštné pralesy, působivá horská pásma a rozlehlé travnaté pláně Jižní Asie jsou domovem některých jedinečných živočišných druhů a možná budete překvapeni, že klasická „velká pětka“ se nevyskytuje pouze v Africe, ale také v oblasti Jižní Asie. Tradičně je „velká pětka“ tvořena lvem africkým, leopardem africkým, bílým a černým nosorožcem, bizonem africkým a slonem africkým. Jejich asijští bratranci možná nejsou tak slavní, nicméně zřejmě unikátnější. V odlehlých horských oblastech Himaláje žije těžko pozorovatelný leopard sněžný, zato na vodního buvola, který žije téměř výhradně v Indii, narazit těžké není.  Nosorožce indického najdete na severu Indie a jihu Nepálu. Slon indický se vyskytuje v celé Jižní Asii. V Gir Forest národním parku v Indii překvapivě žije asi 500 lvů asijských. A na závěr nesmíme zapomenout na řídnoucí populaci vzácného tygra bengálského žijící hlavně v Indii.

Srí Lanka se koupe v teplém tyrkysovém Indickém oceánu a se svými táhnoucími se písečnými plážemi je jako stvořená k dokonalé slunečné dovolené. Některé pobřežní oblasti nabízejí kouzelný podmořský korálový svět ideální ke šnorchlování a potápění, zatímco jiná jsou celosvětově známá jako nejlepší surfařská místa. Ostrov se stává významným místem pro sledování velryb a delfínů. V pobřežních vodách byla zaznamenána vysoká koncentrace plejtváka obrovského a vorvaně obrovského. Nejlepší doba na pozorování těchto impozantních vodních savců je od prosince do března.

Bohatá kultura Jihovýchodní Asie zahrnuje nejchutnější jídlo na světě. Oblast dříve známá jako území koření kouzlí ty nejslavnější exotické kulinářské kreace. Velká část identity Jihovýchodní Asie spočívá v jedinečnosti a rozmanitosti místních pokrmů. Běžné ingredience obsahují kokosové mléko, citronovou trávu, cukr, bazalku, rybí pastu a čili. Chuťové buňky cizince místní jídlo vnímají jako pálivé, štiplavé a sladké, vše smícháno dohromady do jedinečné chuti. Curry (kari), což je indické jídlo, se vyvinulo do základního pokrmu Jihovýchodní Asie.

Cestování v Jihovýchodní Asii je vždy dobrodružství. Motorky, auta a autobusy vyplňují každý volný kousíček prostoru na silnici, přičemž motorky jezdí i po chodnících určených chodcům. Takovýto pohled se Vám naskytne ve městech Jihovýchodní Asie. Mnoho motocyklistů stále nenosí helmy a dopravní osvěta je nízká. Naučit se „tančit“ v rytmu chaosu na místních silnicích je součástí dobrodružství, které v těchto zemích zažijete. Cestovat místní dopravou je snadné a velice levné. Velká města jsou dobře propojena vlakovou a autobusovou dopravou a všudypřítomné „tuk-tuky“ Vám převezou kamkoliv si budete přát.